Svatopluk Němeček: Udělení statutu veřejného činitele záchranářům má logiku

22. března 2015

Při bilancování svého ročního působení v čele resortu jste konstatoval, že se vám podařilo resort do značné míry finančně stabilizovat. Mohl byste shrnout hlavní kroky, které k tomu vedly? 

 

Těsně před mým nástupem do úřadu na české nemocnice dopadlo rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení stokorunového regulačního poplatku za pobyt v nemocnici. Na straně jedné to sice je výborná zpráva pro pacienty a je to v pořádku, ale na straně druhé to pro nemocnice znamenalo výpadek poměrně významných příjmů. Celkem by to bylo 2,1 miliardy korun. Takže to byl první akutní úkol, který jsem musel řešit a který vedl ke konfliktu s ministrem financí. Ten to nechtěl řešit námi navrhovanou formou, to znamená navýšením plateb za státní pojištěnce. Nakonec jsme tuhle politickou bitvu úspěšně vybojovali, v minulém roce to znamenalo přínos do systému 2,1 mld. Kč a letos, kdy to opatření platí už od začátku roku, to znamená přínos 4,2 mld. Kč. Jsem rád, že i tyhle peníze přispěly k tomu, že nemocniční sektor dopadl výrazně lépe než předtím. Podle předběžných výsledků skončí naše nemocnice v černých číslech, a signály z krajů naznačují, že i drtivá většina krajských nemocnic dopadla dobře. To považuji za velmi důležité, protože rok 2013, kdy byl ministrem zdravotnictví pan Heger, znamenal pro nemocnice opravdu už ohrožení vlastního fungování.

 

Ohroženy byly nejen nemocnice, v kritickém stavu se nacházelo i lázeňství…

Indikační seznam, který ministr Heger schválil, byl opravdu velmi drastický a vedl k tomu, že lázně přišly asi o 50 % pacientů, což znamenalo výpadek 50 % příjmů. To je rána, s kterou se málokdo vyrovná. Došlo k uzavření některých lázní, k propouštění v těch ostatních a já jsem rád, že se nám podařilo v minulém roce české lázně zachránit. Vedly k tomu dva kroky. Ten první byl nelegislativní, na základě dohody mezi zdravotními pojišťovnami a Svazem léčebných lázní na určitých opatřeních, šlo v loňském roce do lázní o 40 % prostředků více. Dalším krokem bylo schválení novely zákona o zdravotním pojištění, jejíž součástí byl i nový indikační seznam lázeňské péče. Pro lázně to představuje určitou dlouhodobou stabilitu. Rád bych podotkl, že lázně jsou v mnoha regionech klíčovým zaměstnavatelem a jediným výsledkem Hegerova rozhodnutí tak bylo zvýšení počtu lidí na úřadech práce.

 

K ekonomické stabilitě resortu bezesporu přispělo i navýšení platby za státní pojištěnce…

Toto navýšení nám umožnilo zajistit dostatek prostředků na to, abychom splnili jeden zásadní programový slib voličům, a to zrušení regulačních poplatků za recept a za ošetření u ambulantního specialisty a u praktického lékaře. Zároveň nám to umožnilo o pět procent zvednout platové tarify u příspěvkových organizací, u akciovek je to trochu složitější.

 

Budete tuto situaci nějak řešit?

Určitě to řešit budeme, nicméně ten čas, který zatím uplynul, je poměrně krátký, ne všechny nemocnice mají podepsané úhradové dodatky. Úhradová vyhláška pro letošní rok je trochu komplikovanější než v uplynulých letech. Vyhověli jsme sociálním partnerům a základnou pro úhradovou vyhlášku se stal rok 2014. To samozřejmě přináší komplikace, protože loňský rok ještě není uzavřen, platby vycházejí jen z určitých odhadů a budou se dále upřesňovat. Domluvili jsme se s odbory i se zaměstnavateli, že dostanou přesné údaje od pojišťoven, o kolik to navýšení bylo zrealizováno tak, aby při kolektivním vyjednávání v akciových společnostech měli argumenty, že peněz skutečně přišlo dost. Jsem přesvědčen, že trošku pomaleji, namáhavěji, ale i tam prosadíme, aby zaměstnanci dostali to, co jim náleží.

 

Počítáte s valorizací plateb za státní pojištěnce i v letošním roce?

Pro rok 2015 už platby valorizovány byly, ale samozřejmě z hlediska stávající legislativy, pokud chceme navýšení pro rok 2016, a my ho chtít budeme, tak o tom musí vláda rozhodnout do poloviny tohoto roku. To znamená, že po určitých analýzách předložíme návrh na navýšení, které bude odpovídat tomu, co budou především zaměstnanci ve zdravotnictví potřebovat v roce 2016.

Pokud jde o finanční stabilitu, předpokládáte, že provedená opatření jsou dostačující na to, abyste i za rok mohl konstatovat, že resort je finančně stabilizován? 
Pevně věřím, že ano, i když některé věci jsou samozřejmě mimo naši působnost. Ekonomická situace resortu bude hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika. Větší část plateb do zdravotního pojištění jde z odvodů, odvíjí se tedy od zaměstnanosti, od růstu platů, a to je věc, kterou ministerstvo zdravotnictví přímo neovlivní. Nicméně jsem optimistou, věřím, že česká společnost se už vzpamatovala z té blbé nálady a že ekonomika poroste. Tím pádem i zdravotnictví bude mít dostatek zdrojů na to, aby financovalo to, co potřebuje.

 

Jedním z vašich cílů je zvýšení efektivity v systému. Jaké kroky v tomto směru připravujete?

Jsme přesvědčeni, že vždycky se dá šetřit a vždycky se dají peníze v systému využívat lépe. Začali jsme s tím už v loňském roce, kdy byla na ministerstvu znovu zřízena přístrojová komise. Jejím smyslem není rozhodovat o tom, kdo si co a za kolik koupí, to je věc, kterou si musí uhlídat zřizovatelé nemocnic. Komise posuzuje efektivní rozmístění nejnákladnější přístrojové techniky v nemocnicích po republice tak, aby nebyla nakupována a umisťována nesmyslně blízko sebe, ale zároveň zůstala co nejvíce dostupná pacientům. Nad dodržováním dohlíží zdravotní pojišťovny, které se zavázaly, že bez posvěcení komise nebudou léčbu na přístrojích proplácet. Další věc, ke které došlo už v minulém roce u Všeobecné zdravotní pojišťovny, je, že se začaly zveřejňovat smlouvy a dodatky s poskytovateli péče. Ve sněmovně už je tzv. transparenční novela, kde je tato povinnost zavedena pro všechny zdravotní pojišťovny. Kromě toho novela zavádí velmi přísná pravidla pro střet zájmů členů statutárních orgánů pojišťoven, to znamená, nesmí tam být nikdo, kdo zároveň je nějakou formou zainteresován na poskytovateli péče. Už v závěru loňského roku jsme zavedli centrální nákupy u přímo řízených nemocnic a nyní se do toho chceme pustit ve větší míře. Mělo by se to týkat především drahých zdravotnických materiálů, některých drahých léků a podobně.

 

Které z priorit, které jste si stanovil pro své funkční období, byste chtěl splnit ještě letos, u které předpokládáte největší problémy?

Velké téma je určitě protikuřácký zákon, který je ve vnitřním připomínkovém řízení, kdy chceme omezit kouření především ve veřejných prostorách tak, aby tím nebyli obtěžováni nekuřáci. Týká se i alkoholu a některých dalších návykových látek. Myslím si, že kolem toho bude ještě mnoho nápadů, ale budeme se to snažit udržet v té podobě, jak to navrhli naši odborníci.

 

Ve sněmovně se už projednává jiný protikuřácký zákon z dílny poslanců ANO. Ten nepodpoříte?

Myslíte takzvaný návrh na jednu větu. Domnívám se, že není vhodné, aby se problémy, které ta novela obsahuje, řešily jednovětou novelou. Chápu, že to je líbivé, rychlé, není na tom třeba udělat moc práce, myslím si ale, že ta debata by měla být komplexní a měla by se odvíjet od vládního návrhu zákona.

 

V odborných kruzích asi vyvolá největší diskuse návrh, kterým chcete reformovat postgraduální vzdělávání lékařů. Jde o novelu, po které zdravotníci volají už řadu let. Jaké změny přinese?

Systém, který jsme tady měli už z dob před rokem 1989, to znamená systém 1. a 2. atestace, byl podle mého názoru velmi dobrý. S odvoláním na evropské normy se ale úplně rozbil, změny podléhaly různé lidové tvořivosti, došlo k vytvoření mnoha oborů, dostaly se do toho naprosto nereálné a nesmyslné požadavky na lékaře. My se v té připravované novele v podstatě chceme z velké části vrátit k tomu starému systému, samozřejmě za respektování evropských norem. To znamená, že chceme výrazně zkrátit dobu postgraduální přípravy a chceme snížit počet oborů. Lékaři by velkou část praxe mohli absolvovat ve svých domovských pracovištích, domníváme se, že pokud je nemocnice v daném oboru oprávněna poskytovat zdravotní péči, tak je oprávněna provádět i základní výcvik lékařů. Je to věc, kolem které bude podle mého názoru hodně diskuse, předpokládám, že ve sněmovně bude vytvářen velký tlak na to, aby tyto změny byly oslabeny, ale je to naprosto klíčová věc, za kterou chceme bojovat. Návrh se nyní převádí do paragrafovaného znění a rád bych ho koncem března nebo začátkem dubna poslal do vlády.

 

V první polovině roku chcete předložit i zákon o veřejných neziskových nemocnicích. Co je jeho smyslem?

Dnes mají poskytovatelé lůžkové péče dvě možnosti. Mohou být v režimu příspěvkové organizace, což má mnoho nevýhod např. z daňového hlediska, anebo jsou převedeny na obchodní společnosti, což také není ideální. Nemocnice primárně neslouží k tomu, aby vydělávaly peníze, ale aby plnily veřejnou službu, a to chceme tímto zákonem dosáhnout. Chceme zavést moderní právní formu, která bude řešit efektivní řízení nemocnic a zaměstnancům dá jistotu platových tabulek. Tyto nemocnice by měly garantovat, že v určitém regionu zajistí poskytování zdravotní péče ve všech oborech. Naopak stát jim zajistí trvalé místo v síti a zároveň jim bude garantovat, že zisk nebudou muset odvádět ani zdaňovat, ale budou ho moci použít na svůj další rozvoj.

 

V návrhu se počítá s tím, že převod bude dobrovolný. Myslíte, že o něj budou mít nemocnice zájem?

Nezbývá nám, než je o tom přesvědčit. Chci připomenout, že podobný návrh připravoval už ministr Rath, ovšem tenkrát to bylo tak trochu šité horkou jehlou. Bylo to však z logického důvodu, mělo se tím zabránit převodu krajských nemocnic na akciové společnosti, proto návrh počítal s povinným převedením. To ale narazilo u Ústavního soudu a příslušné ustanovení bylo zrušeno. Proto my navrhujeme dobrovolný převod a věříme, že především kraje - protože drtivá většina obchodních společností je ve vlastnictví krajů - přesvědčíme, aby na tuto změnu přistoupily. Myslím si, že tomu napomáhá i stávající politická situace v krajích, kde jsou veskrze levicové koalice.

 

Dlouhodobým problémem je reexport léčiv. Kdy chcete předložit novelu, která má tuto problematiku řešit?

Předpokládám, že i tuto novelu předložíme v prvním pololetí tohoto roku. Chci podotknout, že tady jsme tak trochu obětí naší vlastní úspěšnosti z hlediska regulace cen léčiv. Díky stanovování cen léků Státním ústavem pro kontrolu léčiv patříme k nejlevnějším zemím z hlediska EU. V sousedním Německu nebo Rakousku jsou tyto ceny podstatně vyšší a při tak významném cenovém rozdílu to je samozřejmě zajímavé pro reexportéry. To je důvod, proč musíme náš trh chránit. Ale na straně druhé to je podle mě celkem jasný argument, že rozhodně neplatíme za léky zbytečně moc, jak to bývalo kdysi.

 

Zohlední připravovaná novela i požadavek lékárníků, aby doplatky léků na recept byly ve všech lékárnách stejné?

To je záležitost, na kterou zatím nemám jednoznačný názor, jednotná v tom není ani lékárnická veřejnost a i z hlediska veřejného zájmu jsou tady dva argumenty, které musíme zvažovat. Na straně jedné by samozřejmě bylo dobře pro pacienta, že nemusí hledat lékárnu, kde je nižší doplatek, na straně druhé tu je ale riziko, že v okamžiku, kdy dojde k určité fixaci, budou lékárníci schopni se domluvit a zafixovat výši doplatků na poměrně vysokých hodnotách. V konečném důsledku by mohlo dojít k tomu, že pro lékárny to sice bude výhodné, protože budou mít zajištěný zisk, ale nebude to dobré pro veřejný sektor, který bude platit víc, než by musel. Takže jsou tady dva silné veřejné zájmy, které stojí trochu proti sobě, a my to zatím analyzujeme.

 

Připravujete i změny ohledně léčiv z konopí. Uvažujete o jejich zpřístupnění i pacientům s kožními nemocemi a o jejich alespoň částečném hrazení zdravotními pojišťovnami?

Minulá vedení ministerstva zdravotnictví i SÚKL dělaly podle mě všechno pro to, aby ceny léčebného konopí byly natolik vysoké, že tu metodu nebude nikdo používat. Jsem rád, že se v druhé polovině loňského roku tato záležitost konečně začala hýbat, proběhla první soutěž o pěstitele a cenu se nám podařilo srazit poměrně nízko. Nadále v tom chceme pokračovat, protože podle ceny, která se vysoutěží u dovozců, se bude nastavovat i cena od domácích pěstitelů. Co se týká možností dalších indikací, pokud se na tom shodne odborná veřejnost, budu souhlasit. Otázka úhrady ze zdravotního pojištění je až druhým krokem. Nejprve musíme dosáhnout toho, aby léčebné konopí bylo za dostupnou cenu pro pacienty a v okamžiku, kdy budeme vidět, že pacienti to používají srovnatelně s jinými paliativními léky, tak nastane čas bavit se o tom, jestli a v jakých případech by mělo smysl hradit tuto léčbu alespoň zčásti pacientům. Klíčový bude rok 2015, kdy si myslím, že se léčebné konopí stane reálně dostupné v lékárnách, a v příštím roce přijde na řadu diskuse o rozšíření i o možnosti, jak by se do toho mohly zapojit zdravotní pojišťovny.

 

Po určitých změnách volá i zdravotnická záchranná služba. Žádá udělení statutu veřejného činitele pro záchranáře, zavedení 24hodinových služeb či vrácení praktických lékařů do systému. Počítáte i s řešením těchto požadavků?

Požadavky ZZS považuju za naprosto relevantní a oprávněné. S čím problém nemám, to je vyhovění požadavku na udělení statutu veřejného činitele. Myslím si, že to má logiku a budu v tom respektovat hlas pracovníků ZZS, kteří cítí, že by jim to mohlo pomoci. Pokud jde o zahrnutí do systému 24hodinových služeb, problém je, že tomu nejsou nakloněny odbory a bude potřeba další diskuse. Otázka vrácení praktiků do systému je vůbec nejobtížnější. Je to záležitost, která se zanedbala někdy před dvaceti lety, kdy se umožnilo praktickým lékařům i ambulantním specialistům se v podstatě zcela vyvázat ze systému pohotovostních služeb. Dnes, když s tímto požadavkem kdokoliv přijde a chce je do toho tlačit, tak mají pocit, že někdo narušuje jejich práva a zvyklosti, které si za těch dvacet let vybudovali. Je to věc, kterou nejde lámat přes koleno, ale už řešíme se zdravotními pojišťovnami možnost, že by ti, kteří budou zajišťovat 24hodinovou péči o pacienty, byli nějakým způsobem bonifikováni. Takže tam vidíme určitou cestu, ale je to věc, jejíž řešení bude dlouhodobé.

 

mzcr.cz, Haló Noviny