Podpora pražským nemocnicím má konkrétní podoby. Radní Radek Lacko předal podporu FN Motol

7. září 2017

Nedávná významná podpora formou dotace pro FN Motol byla schválena Zastupitelstvem hl. m. Prahy na návrh radního za oblast zdravotnictví Ing. Radka Lacka.

„Ultramoderní přístroje pořízené z dotace hlavního města, věřím, ulehčí a zefektivní práci lékařům a zdravotnímu personálu a co hlavně – budou zachraňovat životy pacientů. V jistém ohledu jde o průlomovou záležitost, dosud Praha rozvoj a zvyšování kvality akutní zdravotní péče v nemocnicích zřizovaných státem finančně nepodporovala. Já jsem však přesvědčen, že je to tak správně, a budu se snažit v tomto trendu pokračovat. Skrze promyšlenou, cílenou dotační politiku hl. města Prahy chceme pomoct zvyšovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro ty, kteří ji potřebují. Dotace Fakultní nemocnici Motol ve výši 4.000.000 korun byla udělena v rámci schváleného dotačního titulu pro nemocnice na území hlavního města Prahy,“ říká radní Radek Lacko. A ptali jsme se dál a nejen jeho. Čtěte tři rozhovory:

Radní pro oblast zdravotnictví Ing. Radek Lacko

Jak jste přišel na myšlenku podpořit motolskou nemocnici dotací a bylo těžké návrh prosadit?

V rámci rozpočtové kapitoly na rok 2017 a alokaci finančních prostředků hl. m. Prahy jsme oslovili pražské nemocnice s jasným cílem - chceme finančně podpořit smysluplné investiční i neinvestiční projekty zlepšující kvalitu a dostupnost poskytované akutní zdravotní péče, především ve vazbě na přednemocniční neodkladnou péči, kterou poskytuje Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy. Hl. m. Praha v této oblasti nechce zůstat nečinná a chce intenzivně spolupracovat a participovat na zlepšení kvality života Pražanů v tak důležité oblasti, jako je právě zdraví.

 

Praha jako kraj nemá zatím vlastní nemocnici, musí však koordinovat podporu a chod těch největších, které leží na území města. Je z tohoto hlediska nejdůležitější FN Motol?

Hl. m. Praha nekoordinuje podporu nemocnic, ale nabízí nemocnicím otevřenou a férovou spolupráci tím, že finančně podporuje smysluplné projekty, které zvyšují dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Koordinátorem poskytované péče v Praze jsou zdravotní pojišťovny a také zřizovatelé klíčových lůžkových kapacit v Praze, což je zpravidla Ministerstvo zdravotnictví. FN Motol, objemem své péče i specializacemi, patří mezi největší zdravotnická zařízení nejen v Praze, spolupráci s ním pochopitelně vidíme jako zcela zásadní.

 

Do vaší gesce ovšem spadá Záchranná služba Praha. Jak byste vyhodnotil její úroveň a vzájemnou spolupráci?

Nechci, aby to znělo jakkoliv pyšně, ale pražskou Zdravotnickou záchrannou službu hodnotím jako zcela špičkového poskytovatele neodkladné přednemocniční péče. Ve většině ukazatelů jsme lídrem mezi záchrankami v ČR a v některých ukazatelích patříme dokonce mezi světové lídry. Pro nás je důležitá jednak vysoká kvalita (úspěšnost) a zároveň i zcela unikátní dostupnost (dojezdové časy).

 

A potřeby? Co si myslíte, že by měla záchranka ještě získat, rozvinout, zdokonalit z hlediska technologie, ať zdravotnické, komunikační, dopravní, a třeba i spolupráce s nemocnicemi?

 

Pražská záchranka musí být připravena na výzvy 21. století. Tvořit rezervy a zálohy pro mimořádné události, zlepšovat kvalitu a spolupráci s nemocnicemi (především v oblasti urgentních příjmů pacientů), participujeme na certifikovaném projektu, který zajistí Praze v této chvíli dva týmy specializovaných záchranářů s rozšířenými kompetencemi v oblasti urgentní medicíny, zavádíme významný systém elektronické zdravotní dokumentace, který bude sdílen s nemocnicemi, obnovujeme vybavení, se kterým záchranáři pracují (vozy i technika), chceme vytvořit nové důstojné sídlo ZZS, chceme rozšířit počet výjezdových základen ve vazbě na perfektní pokrytí celého města, ale i - přiznejme si to - z důvodu složitějšího dopravní situace na některých klíčových komunikacích hl. m. Prahy. To, že záchranku považujeme za výkladní skříň pražského zdravotnictví, ještě neznamená, že nebudeme pracovat intenzivněji na dalších výzvách a zvyšování kvality.

 

Zasahování záchranky v centru Prahy je složité. Máte možnost využít nějaké speciální zařízení, menší auta, cyklovybavení a podobně?

Tímto směrem se současné trendy v akutní medicíně neubírají. Naopak, vzhledem k potenciálnímu ohrožení, jde o jasný trend poskytování co nejkomplexnější mobilní ambulantní odborné lékařské péče. Tomu musí odpovídat exteriér, materiálně technické vybavení i odborná kvalifikace záchranářů. Možná složitost dostupnosti v centru města musí být snižována zahuštěnou sítí výjezdových základen.

 

Může Praha jako zřizovatel záchranky sledovat návazné procesy, přijímání pacientů v přímo řízených nemocnicích, fungování LZS a podobně, a nějak jejich úroveň ovlivnit?

Již v současné době existuje sdílený systém o kapacitách v oblasti urgentu a záchranáři době vědí, kam svého pacienta vezou (kde je volná kapacita). Problémy v komunikaci s nemocnicemi v letošním roce nejsou. Zároveň intenzivně s pražskými nemocnicemi jednáme, jak já, tak ředitel ZZS, a zdá se, že doba jistých nedorozumění je za námi. Chceme spolupracovat co nejlépe a Praha se navíc snaží pražské nemocnice motivovat. V oblasti urgentních příjmů pacientů chceme nemocnicím pomoct i finančně (viz odpověď k otázce č. 1) a rádi bychom propojili na částečný úvazek lékaře pracující v nemocnicích a v terénu.

 

MUDr. Martin Holcát, MBA, náměstek pro léčebně preventivní péči

FN Motol je špičkové zařízení, největší nemocnice ve Střední Evropě. Připomínáte to vašim zaměstnancům?

Jsem přesvědčen, že si je většina našich zaměstnanců vědoma, že pracují v jednom z nejlepších zdravotnických pracovišť. Určitě jim to různými způsoby na společných i individuálních setkáních a akcích připomínáme, ale velmi často to od nich naopak slyšíme i my (management), což nás pochopitelně těší.

Jezdí k vám pacienti z celé republiky. Jaká je vaše spolupráce s hlavním městem Prahou?

Spolupráce je díky tomu, že většina našich pacientů je z Prahy pochopitelně nutná. Praha nám v mnohém vychází vstříc. Dokladem toho je i významné finanční posílení našeho Urgentního příjmu pro dospělé dotací 4 miliónů na dovybavení tohoto oddělení.

Můžete také přijímat cizince, turisty a dlouhodobě pracující zahraniční zaměstnance?

Jistě, ošetřujeme i hospitalizujeme cizince z celého světa, přijímáme ale i zahraniční delegace především lékařů a pracovníků ve zdravotnictví i zahraniční studenty.

Uvažujete o modernizaci sanitek, například přechod na elektrické nebo hybridní motory, dokonalejší vybavení pro zásahy v kritických situacích?

Ano, v současné době se i touto problematikou zabýváme. Záviset to bude na vývoji této techniky a pochopitelně na nezbytných nákladech.

 

 

MUDr. Lenka Kozlíková, primářka Oddělení urgentního příjmu dospělých FN Motol

 

Lékaři, a na akutní péči a při pohotovostních příjmech zejména, jsou často inspirací pro TV seriály. Je práce na emergency, JIP a dalších odděleních atraktivní a romantická?

Nemohu hovořit za ostatní obory nebo oddělení JIP, nicméně práci na Urgentním příjmu bych rozhodně neoznačila za romantickou. Myslím, že nejlépe ji vystihují slova nevděčná a náročná - jste pod neustálým tlakem ať již ze strany pacientů, záchranné služby nebo nemocničních kolegů a ať ji děláte sebelépe, nikdo to neocení. 

 

Jak si vybíráte spolupracovníky, co musí především splňovat lékař nebo sestra, nastupující u vás?

Bohužel v době, kdy je  nedostatek veškerého zdravotnického personálu si zase až tak moc vybírat nemůžete. Nicméně lékař nebo sestra, samozřejmě kromě patřičného vzdělání a samostatnosti, by měli být komunikativní, asertivní, musí se umět postavit ke všem typům pacientů - jedno jestli chirurgickému, internímu nebo neurologickému, musí umět pracovat v týmu. Lékař musí být schopen řešit 4-5 pacientů souběžně, někdy i více. 

Máte zkušenost a srovnání ze zahraničních pracovišť?
Mám zkušenosti z Emergency v brazilském Florianopolis, další zkušenosti ze zahraničních  pracovišť mám zprostředkované od svých kolegů. Myslím, že se všechny dají shrnout do jediné věty - buďme rádi za naše zdravotnictví.

 

Zpravidla se setkáváte s následky mimořádných událostí. Zraněné a nemocné doprovodí někdo blízký. Poskytujete také psychologickou pomoc?
V nemocnici je k dispozici kaplan a v prostorách naší čekárny se pohybuje asistent pacientů, který komunikuje s čekajícími pacienty nebo s jejich doprovodem, vysvětlí, uklidní, popřípadě pro doprovod zjistí potřebné informace třeba o délce pobytu jejich blízkého na našich vyšetřovnách.

 

Je vaše oddělení vybaveno také kapacitně, například pro případ přijímání zraněných z teroristické akce, hromadné dopravní nehody a podobně?
V případě hromadného neštěstí je aktivován traumaplán - na příjem většího počtu pacientů se připravuje celá nemocnice. Pro nás příprava na přísun většího počtu raněných znamená  nejpozději do hodiny uvolnit všech našich 27 lůžek ať již dimisí pacientů, u kterých je to možné nebo pokud to možné není jejich příjmem na jednotlivé kliniky a připravit se na třídění pacientů a jejich identifikaci. A samozřejmě musíme umět zareagovat i na infarkt u pacienta, který s hromadným neštěstím vůbec nesouvisí.

 

Co je pro vás největší odměnou v závěru "všedního pracovního dne" -  zachráněný život, úspěšné ošetření, poděkování pacienta nebo když se prostě nic nestane a nikoho nepřivezou?

 

Na urgentním příjmu ošetříme přes 20 000 pacientů ročně, nemůže se stát, že by nikoho nepřivezli, i když samozřejmě jsou služby klidnější a rušnější. A moje odměna? Když jdu z práce a můžu se usmívat.

 

 

¨