Nemocnice Písek, MUDr. Jiří Holan: Moje vize? Dynamická nemocnice regionálního typu

8. ledna 2018

V nedávném a pravidelném hodnocení Nemocnice roku se letos umístily na předních místech zařízení z Jihočeské a. s., a mezi nimi vítězně Nemocnice Písek. Rozhovor nám poskytl její ředitel, MUDr. Jiří Holan, MBA:

 

Získali jste dva významné tituly v soutěži o nejlepší nemocnici. Jaké je to pro vás ocenění - společenské, pracovní, formální?

Pro mne jako lékaře jde o ocenění, které jistým dílem zvyšuje kredibilitu nemocnice. Přesto personální obsazení na jednotlivých odděleních napříč kategoriemi, tzn. v této chvíli za stávajícího rozsahu péče dostatek personálu a dále medicínské výsledky považuji za významnější. Jistě pro zřizovatele obecně, pro zdravotní pojišťovny, spojí-li si tyto certifikáty do komplexu, mělo by to mít vliv na tvorbu sítě, rozhodování o projektech v čase udržitelných, a podobně.

 

Často se zmiňuje nerovnováha mezi fakultními nemocnicemi a krajskými, respektive těmi, které jsou sdruženy v regionech. Vnímáte taky něco jako konkurenci, nespravedlivou podporu, upřednostňování v poměru k ministerstvem přímo řízeným zařízením? 

Nějakou nespravedlivou podporu neřeším. Jsem ustanoven správcem konkrétní nemocnice a rozhodl-li jsem se ji řídit a byla-li mi dána důvěra, pak nebudu žehrat na osud, že zrovna mám tu čest být v nějaké uzurpované nemocnici. Jsem správcem vlastníka, tak spravuji s nejlepším vědomím a svědomím. Věci nespravedlnosti musí rozhodnout mocenské struktury, to je věc jednak zřizovatelů, v jisté míře pojišťoven a v jisté politiků.

 

Myslíte si, že by měly nemocnice, jako je písecká, poskytovat komplexní péči, nebo se spíš orientovat na vybrané diagnózy?

Mou filosofií je být dynamickou nemocnicí regionálního (dříve okresního)  typu. Na každém oddělení z osmnácti primariátů se snažíme mít něco neregionálního nebo částečně centrového, aby nemocnice byla trochu nestandardní a pro lidi zajímavá, jak pro potencionální či stávající zaměstnance, tak pro potencionální či stávající klienty. Proto na pediatrii perinatologické centrum, proto na neurologii iktové centrum, proto na radiologii mamografické screeningové centrum, proto na gynekologii urogynekologické centrum apod.

 

Jihočeské nemocnice, a.s. zahrnují nejvýznamnější krajské nemocnice. V jiných krajích se objevují názory, že by se naopak měly silné nemocnice opět vyčlenit a hospodařit samostatně. Co je podle vás ideální model?

 Nic není ideální, nebo o tom nevím. Ideální je pracovat, dělat co nejlepší medicínu, nekrást a dokázat mít lidi v provozech.

 

Jaká jsou pro vás osobně kritéria dobré nebo nejlepší nemocnice?

Výsledky zdravotních pojišťoven na jedné straně – reoperace, rehospitalizaci, mortalita dle typu péče, a další zdravotnické i konkrétní parametry, na straně druhé pak dobrá finanční kondice, která umožňuje alespoň částečně uspokojit stále rostoucí hlad pro zvyšování mezd a hledání zaměstnanců.

 

Kdybychom se zeptali zaměstnanců vaší nemocnice, co bychom podle vás uslyšeli?

Tak se jich zeptejte.

 

Co je na písecké nemocnici nejlepší z pohledu ředitele?

Že je opravdu dobrá v ohledu medicíny, finanční stability, projektů udržitelnosti, komunikací lidí napříč obory, zájmem lidí plnit odkazy generací minulých a posouvat špitál dál. Také odvaha ustoupit tam, kde to je pro zařízení nevýhodné, neudržitelné, smrtelné.

 

Vnímáte ji jen jako pracoviště, nebo je pro vás něčím víc?

 Je pro mne vším. Od mých ti let, kdy jsem nastoupil, mi všechno dala, spoustu vzala a já jsem ji za svůj život i osobní vděčný.

 

Kdybyste mohl cokoli, i kouzlit, co byste nemocnici dal, pro ni zařídil, vymyslel?

Já bych se chtěl naučit nepropadat zármutku z lidí. Nemocnici přeji, aby za dalších sto let o nás řekli, že to byla dobrá doba a že jsme tomu dali všechno.

 

Objevují se rozporné informace o Tradiční čínské medicíně  (TCM) a jejím využití ve zdravotní péči. Uvažoval byste o vybraných metodách TCM v nemocnici?

O tradiční čínské medicíně nevím nic, protože jsem vystudoval klasickou Universitu Karlovu, lékařskou fakultu, a kurýrovat umím v tomto ohledu.

Děkujeme za rozhovor.

 

Autor: Jan Hovorka