Michaela Stachová, ředitelka Nadace Krása pomoci: "Šťastní veteráni života? Třeba Pierre Richard nebo Karel Gott."

8. června 2019

Věnovat se péči o seniory, soustavně, cílevědomě a s výsledky, není věc nějakého rozmaru či  doporučení reklamní agentury. Ani v případě nadace, kterou založila Taťána Gregor Brzobohatá (Miss World 2006). Aby to mělo smysl, a taky efekt, je třeba dlouhodobě budovat systém a kontakty, shánět sponzory a podporovatele, prezentovat záměry a cíle, hledat partnery v zařízeních i rodinách. A hledat ty, kteří jsou sami a potřebují pomoc, bezpečí. Řídit takový subjekt je profesionální práce na plný úvazek. Zakladatelka Nadace krása pomoci našla zkušenou a kompetentní osobnost, která dokáže dát projektu stabilitu i iniciovat růst – ředitelka Nadace krása pomoci MICHAELA STACHOVÁ.

Jste ředitelka Nadace Krása pomoci - je to náhoda, pracovní úspěch, profesní vrchol...?

Je to pro mě spíš přirozená cesta. Vždycky jsem věděla, že potřebuji, aby moje práce dávala smysl a měla dopad, a to mi práce v nezisku všechno dává. Zároveň mám ráda výzvy a zodpovědnost a být ředitelem malého týmu, kde musíte být hodně renesanční, abyste zvládli všechny situace, se kterými se potkáte, tohle přesně představuje. Takže když nadace hledala nového ředitele, přihlásila jsem se a vyšlo to. Mám radost z každého úspěchu a těším se, co všechno ještě s týmem dokážeme.

 

Máte kontakty s partnerskými fundacemi stejného typu ze zahraničí?

Ano, slovo „spolupráce“ je pro nás s Taťánou taková mantra.  Stali jsme se členem aliance HelpAge – seskupení různých organizací, které pomáhají seniorům po celém světě. Společně lobbujeme za změny na úrovni OSN. Zároveň se snažíme spolupracovat i s českými nadacemi a neziskovými organizacemi, i když mají jinou cílovou skupinu. V době, kdy neziskovky nemají nejlepší image ve společnosti a často se osočují ze zbytečného sosání peněz ze státního rozpočtu, je důležité stát při sobě a ukázat, že umíme spolupracovat. Mimochodem se nám tenhle přístup krásně vrátil před pár týdny, kdy nám někdo vykradl kancelář. Poté, co jsem to sdílela na FB, se nám totiž ozvala spousta našich partnerských neziskovek a nabídli pomoc. To bylo skvělé.

 

Co je vaše kvalifikace pro nadační práci se seniory - dobré srdce, odpovídající vzdělání nebo vnímaná krása pomoci? 

Nemyslím si, že Krása pomoci vyžaduje jinou kvalifikaci než vedení jakékoli jiné neziskovky. Spíše než vzdělání je důležitá zkušenost a strategické myšlení, chuť se stále učit, vnitřní motivace, pokora a určitá psychická odolnost. Setkáváme se s příběhy lidí, které nejsou vůbec lehké, a je důležité nebrat si to osobně a hned nevyhořet. Pokora je podle mě důležitá proto, že vedete tým skvělých vzdělaných lidí, které nemůžete zaplatit tak, jak by si to zasloužili a jak by byli zaplaceni, kdyby pracovali v komerčním sektoru. Proto je důležité jim dávat najevo, jak si vážíte jejich práce, jinak. To, že jsme malý tým, pro mě ještě navíc znamená to, že je důležité myslet na efektivitu práce a dopad.

 

Kdy by se měl podle vás člověk začít připravovat na stáří?

Čím dříve, tím lépe. Populace stárne a není strategické spoléhat se jen na stát. U našich klientů vidíme, jak má mnoho z nich nízké důchody a jak je těžké vyjít s penězi. Zvlášť pro seniorky, které zůstanou samy. Proto je dobré si začít spořit co nejdříve.

Vedle financí je také důležité pěstovat dobré vztahy v rodině. Zůstat ve stáří sám je nejen velmi smutné, ale také to často znemožňuje zůstat doma a lidé pak skončí předčasně v ústavní péči. Také je dobré zůstat aktivní co nejdéle, mít koníčky a sportovat. Když jde pak člověk do důchodu, nezůstane najednou úplně pasivní a bez kontaktu s ostatními lidmi. Zůstat aktivní co nejdéle je obecně velmi důležité, a to jak po fyzické, tak mentální stránce.

 

Měla by se o rodiče a prarodiče, nebo další, i osamělé příbuzné, starat hlavně rodina?

Primárně rozhodně ano. Služby domácí péče by pak byly převážně pro ty, kdo nikoho nemají. Nicméně je důležité říct, že to neznamená, že si domácí pečující nezaslouží pomoc nebo že ji nepotřebují. Je velmi důležité rodinám pomoci, aby novou situaci zvládli a necítili se sami. Proto domácím pečujícím také pomáháme v rámci našeho projektu Doma bez obav. Poskytujeme jim veškeré poradenství na jednom místě a jsme jim oporou, aby péči dokázali skloubit s prací a rodinným životem.

 

Jaké případy vás nejvíc zaujaly, ale i potěšily, s nimiž jste se setkala v rámci činnosti nadace?

Je nemožné vybrat jen několik případů, navíc s klienty přicházejí do kontaktu primárně kolegyně, koordinátorky péče, které jim pomáhají se vším, co je třeba. Vzhledem k tomu, že je naše služba individuální a flexibilní, jsou i případy, se kterými se setkáváme, velmi různé a stále se setkáváme s něčím novým. Všechny situace jsou ale velmi vážné a to, co nás všechny vždy nejvíc potěší, je, když někomu pomůžeme ze zdánlivě bezvýchodné situace a on je pak zabezpečený v domácím prostředí, necítí se na vše sám, ale naopak získá nový impuls do života.

  

Kdo jsou vaši partneři, podporovatelé?

Naším důležitým partnerem jsou nemocnice, kde máme kontaktní místa projektu Doma bez obav. Zatím jen v Praze, ale plánujeme rozšíření i do dalších míst.

Jelikož naše služby poskytujeme bezplatně, je pro nás důležité financování – s tím nám nejvíce pomáhají firmy a také jednotlivci. Všichni, kteří sdílejí naši vizi – důstojný život seniorů doma.

  

Nadace vždy nastupují tam, kde zpravidla selhává společnost. Je to i váš případ?

Ano, ale neřekla bych „selhává“ v tom smyslu, že nedělá vůbec nic. Spíše pomaleji reaguje na současný trend a výzvy, před kterými stojíme. Z podstaty věci dokážeme zareagovat flexibilněji než státní správa, a proto vykrýváme díry v systému sociálních služeb.

  

Jakou formou mohou přispět i lidé, pro něž je vaše činnost inspirací?

Nejlepší forma podpory je pro nás pravidelná podpora po malých částkách, např. trvalý příkaz na 200 Kč každý měsíc. Čím více pravidelných dárců máme, tím lépe se nám plánuje naše činnost do budoucna, a to je moc důležité. Kdokoli se bude chtít zapojit, ať se podívá na náš web www.krasapomoci.cz.

  

Možnosti, ale i důvody pomáhat seniorům jsou četné. Je jistě těžké někoho upřednostnit, vybrat ty nejpotřebnější. Na co hlavně zaměřujete?

Naše pomoc má více rovin. Na jedné straně podporujeme jiné neziskové organizace po celé České republice, které se zaměřují na seniory. Letos jsme podpořili 14 neziskovek a přerozdělili téměř 900 000 Kč. Na druhé straně máme vlastní projekt Doma bez obav. V rámci něj pomáháme seniorům, kteří žijí sami, ale již nejsou plně soběstační, aby měli přístup ke službám domácí péče, které jim důstojný život doma umožní.

Vybrat mezi projekty neziskových organizací, které se do grantového řízení přihlásí, je opravdu těžké. Naprostá většina z nich jsou skvělé projekty, které má cenu podpořit. Naše kapacity jsou ale omezené, takže vybíráme podle zaměření (zaměřujeme se primárně na služby domácí péče), podle lokality, podle dopadu. Snažíme se využít naše prostředky co nejefektivněji.

A co se týče projektu Doma bez obav, snažíme se pomoci všem, kteří o pomoc požádají. Když kaolegyně nestíhají, alespoň se snažíme odkázat na jiné služby. Každopádně se snažíme, aby nikdo neodcházel bez nějaké rady nebo pomoci.

  

Kdo je typem a vaším příkladem šťastného veterána života, se kterým jste se setkala?

Nedávno jsme oslavili 10. výročí od založení nadace. Na oslavu přijel Pierre Richard, se kterým se Taťána potkala už v roce 2014. Je mu 84 let, ale stále cestuje, hraje, zpívá, koupil si vinohrad. Je to ohromně inspirativní člověk, bylo skvělé se s ním potkat.

Podobných příkladů je dost i u nás – Karel Gott nebo třeba Miloš Zapletal, kteří nás také podporují. Jsou aktivní a berou věk jen jako číslo. Nastavení mysli je velmi důležité – nepropadat skepsi a jak řekl Pierre Richard – nepřestat být zvědavý.

 

 

 

Michaela Stachová vystudovala Mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě. Do neziskového sektoru vstoupila v Diakonii ČCE, kde ve Středisku humanitární spolupráce vedla PR a fundraising. Informovala o projektech v Asii, na Blízkém Východě i v Africe a sama několik projektů navštívila. Od roku 2017 je ředitelkou Nadace Krása pomoci, která se zaměřuje na pomoc seniorům v České republice. Od jejího nástupu nadace přidala ke své činnosti projekt Zlatá práce, který se zaměřuje na pomoc lidem 50+ na trhu práce, a započala rozšíření projektu Doma bez obav do dalších měst mimo Prahu.

 

 

Nadace Krása pomoci

Nadace byla založena v roce 2008. Za 10 let jsme rozdělili mezi neziskové organizace pomáhající seniorům více než 30 mil. korun.

Naší vizí jsou spokojení senioři, kteří vedou kvalitní a důstojný život v domácím prostředí.
Zároveň pracujeme na tom, aby společnost vnímala seniory s respektem.

Naším posláním je nabízet seniorům a jejich blízkým informace, kontakty a oporu v důležité životní etapě stáří. Cílem je prožít stáří jako pozitivní, plnohodnotné a aktivní období života v prostředí domova.

 

 

Naše hlavní hodnoty:

  • pozitivní stárnutí

  • důstojný život doma

  • lidskost a důvěra

  • Sdílíme příběhy seniorů, se kterými spolupracujeme, a šíříme tak svědectví o situaci seniorů v České republice.

 

Projekt Doma bez obav

„Nadace vede vlastní unikátní projekt, který se jmenuje „Doma bez obav. V rámci něj koordinátorky péče propojují osamělé seniory se službami domácí péče, které jim umožní žít ve svém domácím prostředí, ale o kterých sami senioři nevědí, nebo o ně neumějí sami požádat. Cílem tohoto projektu je zajistit důstojný život seniorů ve vlastní domácnosti jak nejdéle je to možné. Takto Nadace Krása pomoci pomohla tisícům seniorů, kteří by jinak museli předčasně do ústavní péče.“

 

 www.krasapomoci.cz

  

ROZHOVOR NAJDETE V NOVÉM TIŠTĚNÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HOSPITALin! Chcete ho mít i ve vaší nemocnici? Objednejte si výtisky na publisher@hospitalin.cz!

 

Text: Jan Hovorka

Foto: Archiv