Hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Vildumetzová: Úspora nemocnic patří lékařům a sestrám

Po krajských volbách se výrazně proměnilo i vedení Asociace krajů ČR. Historicky jde o organizaci, jejíž význam roste. Krajští hejtmani mají dost zkušeností s fungováním státní správy na úrovni ministerstev, mohou osobně jednat na společných setkáních, a v odborných komisích působit v nejen například v tripartitě, ale také při tvorbě legislativy, optimalizaci zaměstnanosti, při připomínkách k rozpočtu a dalších případech. Kraje jsou také zřizovateli nejvýznamnějších krajských nemocnic a regionálních zdravotnických holdingů, patří k největším zaměstnavatelům. Jaká bude role jejich společné organizace právě ve zdravotnictví? Na to nám odpovídala předsedkyně Rady Asociace krajů ČR, hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Vildumetzová.

 

 

Pokud v krajích jsou fakultní nemocnice, bývají často považovány za konkurenci krajských. Velké nemocnice obecně znamenají hodně z hlediska zaměstnanosti, plošné péče o zdraví, prevence apod. Rodí se nebo existuje v AK ČR nová koncepce, posílení podpory a rozvoje zdravotnictví v krajském modelu?

V kompetenci krajů je zajistit kvalitní dostupnou zdravotní péči. Kdybych to převedla na náš Karlovarský, máme v nemocnici zaměstnaných okolo dvou tisíc lidí, jde o jednu z největších organizací a zaměstnavatelů v regionu. Nemáme u nás fakultní nemocnici, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Do současné chvíle se ale nikdo nezabýval tím, že v zemi chybí páteřní síť nemocnic. To bude jistě velký úkol buď pro stávajícího, nebo nového ministra zdravotnictví. 

 

Samozřejmě, že jak pro mě, hejtmanku Karlovarského kraje, tak i pro ostatní hejtmany, je zdravotnictví jednou z prioritních oblastí. Máme zřízenou komisi pro zdravotnictví, kterou v současné době vede pan hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Je jasné, že řada hejtmanů, kteří přišli do svých funkcí minulý rok na podzim po krajských volbách, se musela nejprve podrobně seznámit se stavem krajského zdravotnictví. Navíc měli před sebou nelehký úkol - nařízení vlády o navýšení platů zdravotníků od 1. ledna 2017 o 10 procent. Asociace krajů kdysi pod vedením pana předsedy Haška uzavřela s ministrem zdravotnictví Němečkem memorandum, v němž ministr garantoval, že všechny kraje dostanou peníze prostřednictvím úhradové vyhlášky, protože se to týká platů zdravotníků. Ale pokud jsou krajské nemocnice akciovými společnostmi, tak se na zdravotníky z těchto nemocnic nařízení vlády nevztahuje. 

 

A to někdy nastává problém…

Zdůrazňovala jsem panu premiérovi, že je to obrovský problém, protože kdybych já pracovala v Karlovarské krajské nemocnici, a věděla bych, že vláda schválila navýšení, tak také chci mít od 1. ledna navýšený plat o 10 procent. Bohužel prostřednictvím úhradové vyhlášky kraje finance neobdržely, a skoro ve všech se tedy navyšovaly peníze až od 1. března. Takovéto navyšování bez garance dostatku financí je nesystémové a v budoucnosti by se toho vláda měla vyvarovat.

 

Řeší se to nějak na vládní úrovni?

Nedávno se opět schválilo nařízení vlády č. 564, které má přinést navýšení platů 

od 1. července o 2 tisíce korun včetně odvodů pro zdravotní sestry, které pracují ve směnném nebo nepřetržitém provozu a na lůžkovém oddělení, bez odborného dohledu.  A opět se to nevztahuje na regionální nemocnice, které mají právní formu akciové společnosti, z toho důvodu jsme dojednali s ministrem zdravotnictví, že vypíše dotační program, do kterého se budou moci přihlásit všechny regionální nemocnice. Garantoval, že tyto finanční prostředky také dostaneme, ale to platí teď, jak tomu bude od 1. ledna 2018? Máme přislíbeno, že finance opět dostaneme prostřednictvím úhradové vyhlášky. Ale nám nestačí příslib, potřebujeme mít garanci a opravdu voláme po nějakém systémovém řešení.

 

Jsou tedy podle vás formy holdingů a akciovek ideálním modelem?  Víme, že poslední dva roky řada nemocnic má tendence vycouvat z holdingu a působit samostatně, a mají pro to argumenty. Nebylo by lepší autonomní pracoviště nebo centra.

Je to otázka, kterou bychom museli detailně rozebrat. I pan premiér se vyjádřil nedávno na tripartitě, že byla chyba nemocnice před 10 lety převádět na kraje, do právních forem akciových společností. Z dnešního pohledu bych si přála, aby to byla příspěvková organizace. Ta je opravdu pod podrobnou kontrolou kraje, který tam má daleko větší dohled a všechny kroky musí být schválené radou. Kdyby dnes nemocnice měla právní formu příspěvkové organizace, tak ani v rámci odměňování bychom neměli sebemenší problém, protože ono nařízení vlády by se na příspěvkové organizace vztahovalo.

 

A právě o tu kontrolu se jedná také. Podpořila byste například myšlenku centrálních nákupů pro krajská zařízení?

Určitě bych ji podpořila, myslím si, že v hospodaření nemocnic je pořád velký prostor na zlepšení. Úspory se pak mohou využít pro lékaře a střední zdravotní personál. Karlovarský kraj má několik analýz z minulých let, které jsem jako opoziční zastupitelka žádala. Tehdy došlo v případě Karlovarské krajské nemocnice například k nevýhodnému pronájmu dialýzy, nebo k tomu, že si nemocnice nechává draze prát prádlo jinde. Nemocniční lékárna byla o víkendech zavřená, přitom její otevření může nemocnici finančně pomoci. 

Pro mě je nepochopitelná i další věc – od minulé krajské vlády jsme celou dobu slyšeli, jak nemocnice perfektně hospodaří. Sotva jsem nastoupila do vedení kraje 22. listopadu 2016, přišel v prosinci management nemocnice s tím, že nemocnice je ve ztrátě 25 miliónů korun, a pokud na prosincovém zastupitelstvu neschválíme závazkem veřejné služby finanční prostředky, nemocnice se dostane do insolvence a bude to mít vliv na kvalitu zdravotní péče. 

 

Není to asi jediný případ, já nás teď vrátím zpátky. Mohla by Asociace sestavit kontrolní nástroje? Třeba létající komisi, která by byla oprávněná dělat kontroly nad hospodařením nejen v takovýchto případech - třeba kdybyste se někde zastavili na dva měsíce, pořád je co objevovat, v každé nemocnici…

Já bych si to přála, ale víte, že za prvé akciové společnosti mají představenstvo, mají dozorčí radu. Na finančním výboru zastupitelstva jsme např. řešili otázku, že by měl mít právo kontrolovat akciové společnosti. Obrátili jsme se na ministerstvo vnitra, jestli je to možné, a odpověď? Právě k tomu slouží dozorčí rada. A mně to velmi vadí, protože si myslím, že pokud krajské úřady mají odbor kontroly a auditu, který má odbornost ohledně kontrol, tak by třeba prostřednictvím finančního výboru mohl fungovat tímto směrem. Budu se snažit o to, aby v budoucnu zástupci finančních výborů prostřednictvím odborníků na kontrolní činnost na tyto kontroly mohli jít a dát nám zpětnou vazbu. My jsme jinak prakticky závislí pouze na informacích členů dozorčí rady, kteří by určitě také přivítali, aby přišel odborník a udělal tam důkladnou kontrolu. Mám s tím velmi dobrou zkušenost z doby, kdy jsem byla starostkou města Horní Slavkov, kde jsem zřídila odbor auditu a kontroly, který prováděl v příspěvkových organizacích důkladnou kontrolu několikadenní kontrolu. Vedení města i organizace tak mělo kompletní zpětnou vazbu, jak příspěvkové organizace hospodaří. Byla to velmi efektivní pomoc ředitelům těchto organizací, protože věděli, jestli mají vše v pořádku, a jestli postupují v souladu se zákonem. 

 

Není tedy v záměru AKČR iniciovat vznik takovéto řekněme nadkrajové nebo létající komise…?

Pan hejtman Čunek je velmi akční člověk, v rámci asociace má na starosti zdravotnictví a věřím, že se určitě bude zabývat i oblastí kontroly hospodaření nemocnic. Předpokládám, že od něj dostaneme výstup na Radu asociace, protože komise jsou jejím poradním orgánem.

 

Vy máte - není to tak historicky dlouho - řešený provoz NZZ pronájmem, stejně jako třeba na Olomoucku, tedy pronájmem soukromému provozovateli. Je to model optimální, nebo improvizace, nebo krok výš, nebo zajištění nějaké služby navíc, komfortu?

Nemocnice byla na tom velmi špatně ekonomicky, proto se k tomuto kroku kdysi přistoupilo. Nicméně to vnímám jako krok špatný z toho důvodu, že Karlovarský kraj uzavřel se stávajícím soukromým provozovatelem, se společností NEMOS, velmi nevýhodnou smlouvu, především z hlediska investic do nemocnice. Pokud by společnost NEMOS investovala finanční prostředky do nemocnice po dobu pronájmu, tak by po jeho ukončení byl Karlovarský kraj povinen veškeré vložené investice uhradit. A to je docela bič, protože může i nastat i situace, že kraj na to nebude mít finance, a řekne - my radši dál budeme pokračovat v pronájmu. Svým způsobem si tímto ustanovením kraj svázal ruce. A jsme biti také  při vyjednávání se zdravotními pojišťovnami, když domlouváme paušál pro naši akciovku. Tím, že se odtrhla sokolovská nemocnice od karlovarské a chebské, jsme v rámci toho paušálu přišli ročně o 30 miliónů korun, což se samozřejmě projevuje v hospodaření krajské nemocnice. Ale před časem došlo ke změně pronajímatele, tím je nyní společnost Penta, se kterou dojednáváme uzavření dodatku k stávající nájemní smlouvě. Chceme napravit ta nevýhodná ustanovení. Ale jednání ještě běží.

 

Chtěla byste v regionu fakultní nemocnici?

To by chtěl každý hejtman, protože fakultka je pořád něco víc. Ale nemělo by to tak být, proto je nutné, aby se ministerstvo zdravotnictví konečně začalo věnovat páteřní síti nemocnic. A všechny nemocnice by měly poskytovat stejnou zdravotní péči se stejnými úhradami, to dnes není. 

 

Už jsme tady naťukli vaši spolupráci s IZS a přeshraniční fungování z hlediska KV kraje, ale funguje zdravotnictví i ve spolupráci se sousedním státem?

V oblasti zdravotnické záchranné služby je spolupráce velmi dobrá, troufnu si říct i nadstandartní. Spolupracujeme se sousedními záchrannými systémy, jak z Ústeckého tak Plzeňského kraje a v minulých letech se spolupráce zpečetila uzavřenými memorandy. Totéž platí u přeshraniční spolupráce, na základě uzavřených dohod spolupracujeme se záchranáři ze Saska a Bavorska. A já vždycky říkám, že jedna věc je memorandum o vzájemné spolupráci, a druhá věc je, jestli se to, co je tam napsané, skutečně naplňuje, to se budeme snažit ohlídat.

 

A když už mluvíme o zdravotnictví, byla jste vy sama již někdy hospitalizována? Jak snášíte pobyt v nemocnici, jak ráda chodíte k lékaři…?

Tak k lékaři se snažím skoro vůbec nechodit :), navštívím případně lékárnu, kde se poradím co dělat, aby se můj stav zlepšil. Já mám tak trochu fobii z nemocnic, od malička jsem neměla nikdy nic zlomeného, takže opravdu v nemocnici jsem mohla být snad jednou, dvakrát. Na druhou stranu v nemocnici byli mí rodinní příslušníci, takže všichni víme, jak je pro nás důležité, aby péče byla co nejlepší. Jako náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu jsem měla na starosti všechny úřady a vždycky jsem říkala, že tady úřad musí být pro naše občany a ne obráceně - občan pro úřad. Velmi bych si přála, aby tady tohle bylo i ve zdravotnictví. Že naše nemocnice, lékaři a zdravotní sestry tady budou pro pacienty, pro občany a nemůže to prostě být jinak. Často za mnou chodí občané a prosí mě, jestli bych jim nepomohla, protože s nimi nikdo nechce mluvit a pomoct jim. Kolikrát jde o člověka s nevyléčitelným onemocněním a právě s takovým člověkem musí zdravotníci komunikovat ještě víc, potřebuje do poslední chvíle maximální péči, vnímat, že lékaři dělají všechno pro to, aby mu pomohli.

 

Objevují se u nás v posledních letech projekty zavedení Tradiční čínské medicíny (TCM) jako podpory zdravotního systému. Existuje v rámci AKČR nějaký plán nebo úvahy, jak využít metod TCM - k prevenci, odlehčení následné péči, u seniorů a podobně?  

Diskuzi na půdě AKČR k tomuto tématu jsme zatím nevedli, pokud vím, tak Královéhradecký kraj přistoupil ke konkrétním formám spolupráce. Asi víte, že poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona, která profesi specialistů tradiční čínské medicíny uzákonila, tři roky by se mělo studovat na terapeuta tradiční čínské medicíny, pět let na specialistu. Vyvolalo to celou řadu protichůdných reakcí. Shodou okolností mám dlouholetou kamarádku, Zdeňku Batíkovou, která se zabývá čínskou medicínou. Dnes řada lidí čínskou medicínu provozuje, skutečně seriózně se jí zabývají a já si opravdu myslím, že metody čínské medicíny mnoha lidem mohou pomoci. 

 

Autor: Jan Hovorka