Bilance ministra zdravotnictví Ludvíka: Ministerstvo pacientů, zákony pro pacienty

14. září 2017

„Před nástupem do funkce ministra zdravotnictví jsem prohlásil, že pod mým vedením bude ministerstvo zdravotnictví ministerstvem pacientů, a že musím zamezit tomu, aby plíživě vzrůstala jejich ekonomická spoluúčast. Dalšími prioritami pro mě bylo konečné schválení takzvaného protikuřáckého zákona, navýšení platu sestrám a pracovníkům ve zdravotnictví a vytvoření zákona o hospicové péči. Mou výhodou je, že jsem se nemusel na resortu příliš dlouho rozhlížet, a i proto se mi za uplynulých 9 měsíců podařilo udělat více práce a dotáhnout více úkolů, než bylo mé původní předsevzetí,“ řekl na tiskové konferenci po bilanční schůzce s premiérem ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

 

Jsem rád, že se nám podařilo splnit náš závazek zpřístupnění zdravotní péče všem občanům. Významným krokem bylo především zrušení poplatků ve zdravotnictví, snížení DPH na léky i úprava ochranných limitů na léky pro seniory a děti. Zároveň byla nutná stabilizace celého zdravotnictví prostřednictvím zvyšování platů lékařů, sester i zdravotního personálu, zvyšování plateb za státní pojištěnce i silnějšího dozoru nad finančními toky zdravotních pojišťoven. Zároveň mě těší,  že pan ministr přišel s nápady, jak pro pacienty stabilizovat a v mnoha případech i zvýšit komfort a kvalitu poskytované zdravotní péče, aniž by se zároveň zvyšovala jejich finanční spoluúčast,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Orientaci ministerstva směrem k pacientům potvrzuje také náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová, která dostala prostor navázat na svou dlouhodobou spolupráci s pacientskými organizacemi a rozvinout ji až ke vzniku pacientského teamu přímo na ministerstvu. K 1. červenci 2017 podpořila vznik samostatného Oddělení podpory práv pacientů v Sekci legislativy a práva. „Jsme tak prvním resortem, kde mají přímé zastoupení lidé, v jejichž zájmu úřad pracuje, v našem případě tedy pacienti,“ zdůraznila náměstkyně Lenka Teska Arnoštová. Oddělení v budoucnu, zejména prostřednictvím pacientských organizací, aktivně zapojí pacienty do tvorby a nastavování zdravotních politik. Během podzimu začne též fungovat Pacientská rada ministra zdravotnictví jako stálý poradní orgán, který bude ministerstvu zprostředkovávat podněty pacientů a jejich pohled na navrhovaná opatření. K zahájení činnosti celé pacientské struktury na MZČR připravujeme samostatnou tiskovou konferenci.

 

Kromě posílení role pacientů si při svém nástupu do čela resortu jako jednu z priorit vytyčil ministr zdravotnictví Ludvík také například pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce, což umožní v roce 2018 zvýšit platy a mzdy ve zdravotnictví o 10 procent. Novelou zákona o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění (č. 592/1992 Sb.) se navíc podařilo prosadit navýšení plateb za státní pojištěnce i pro roky 2019 a 2020.

 

Dalším závazkem ministra Ludvíka bylo snížení spoluúčasti sociálně zranitelných pojištěnců na doplatcích na léky. To se podařilo díky novele zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), ve které byl snížen ochranný limit pro seniory nad 65 let a děti do 18 let z 2500 na 1000 korun. U seniorů nad 70 let věku se tento limit snížil na 500 korun. To znamená, že pokud u těchto věkových skupin uhrazené doplatky na léky v kalendářním roce tento ochranný limit překročí, zdravotní pojišťovna vrátí pojištěnci peníze, které zaplatil na doplatcích nad tento limit.

Díky další novele zákona o všeobecném zdravotním pojištění (č. 592/1992 Sb.) pak dojde od 1. ledna 2018 k zavedení spravedlivějšího modelu přerozdělení pojistného, který zohlední skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu pacientů s nákladnými diagnózami. „Zákon reaguje na fakt, který dosud není v praxi dostatečně zohledněn, a to že chronicky nemocní pacienti představují pro systém z hlediska zdravotního pojištění vyšší náklady. Věřím, že novela v konečném důsledku zvýší komfort chronicky nemocných pacientů a bude také pojišťovny motivovat k rozvoji preventivních programů,“ řekl k novele zákona ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Mezi další důležité zákony, které se ministru Ludvíkovi podařilo prosadit, patří dvě novelizace zákonů, týkající se vzdělávání lékařů a sester, a totiž zákony č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. Díky oběma novelám dojde ke zkvalitnění a stabilizaci stávajícího systému vzdělávání u těchto zdravotnických profesí. Jedním z cílů obou novel je stabilizace personálu českých nemocnic, kdy zákon o vzdělávání lékařů (č. 95/2004 Sb.) zjednodušuje systém postgraduálního specializačního vzdělávání, což je považováno za jeden z důvodu odchodů čerstvých absolventů medicíny do zahraničí, kde jsou podmínky pro vzdělávání nastaveny příznivěji. Novela zákona o vzdělávání sester (č. 96/2004 Sb.) pak umožňuje nelékařskému personálu rychlejší nástup do praxe. Nedostatek sester v nemocnicích pak ministr Ludvík řešil i navýšením platů těm, které pracují v třísměnném nebo nepřetržitém provozu u lůžka o 2000 korun, což se díky připravenému dotačnímu programu podařilo od 1. července 2017.

Obrovským úspěchem ministra Ludvíka pak bylo konečné prosazení tzv. protikuřáckého zákona (65/2017 Sb.), který by měl do budoucna zásadně přispět k ochraně zdraví českého obyvatelstva. Přijetím tohoto zákona se Česká republika připojila k většině zemí Evropské unie, ve kterých již podobná regulace platí.

Ministerstvo zdravotnictví se pod vedením Miloslava Ludvíka rovněž zasloužilo o zakotvení hospicové péče do české legislativy. „Pro oblast péče o nevyléčitelně nemocné je to velký krok vpřed. Zakotvení této formy služeb do legislativy je něco, co v českém právu dlouhodobě chybělo a mohlo to mít negativní vliv i na dostupnost paliativní, potažmo hospicové péče pro české pacienty,“ řekl k tématu ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, když vláda v březnu tohoto roku schválila zakotvení hospicové péče do novely zákona o zdravotních službách.

Za zmínku stojí také prosazení novely zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.), která vytváří podmínky k tomu, aby Česká republika byla i nadále plnohodnotným účastníkem regulačního systému Evropské unie v oblasti léčiv, a to především v oblasti klinického hodnocení léčivých přípravků. Tato novela mimo jiné řeší i hrozby akutní nedostupnosti léčivých přípravků pro potřeby českých pacientů.

Jediným závazkem, který se ministru Ludvíkovi nepodařilo, a zřejmě již v tomto volebním období ani nepodaří prosadit, je zákon o univerzitních nemocnicích. Ten měl definovat a stabilizovat páteřní síť zdravotnických zařízení. Důvodem je rozhodnutí sněmovního zdravotního výboru odložit projednávání do 30. září tohoto roku. To vzhledem k termínu voleb fakticky znemožní prosazení této důležité novely.